náležející

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnaːlɛʒɛjiːt͡siː]

dělení

• ná-le-že-jí-cí

varianty

• náležící

přídavné jméno

• měkké
• slovesné činné
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející
genitiv	náležejícího	náležejícího	náležející	náležejícího	náležejících	náležejících	náležejících	náležejících
dativ	náležejícímu	náležejícímu	náležející	náležejícímu	náležejícím	náležejícím	náležejícím	náležejícím
akuzativ	náležejícího	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející
vokativ	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející	náležející
lokál	náležejícím	náležejícím	náležející	náležejícím	náležejících	náležejících	náležejících	náležejících
instrumentál	náležejícím	náležejícím	náležející	náležejícím	náležejícími	náležejícími	náležejícími	náležejícími

význam

1. který náleží

synonyma

1. patřící, příslušný

související

• náležet