čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [kɔfkɔp]

dělení editovat

  • kov-kop

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ kovkop kovkopové
genitiv kovkopa kovkopů
dativ kovkopu / kovkopovi kovkopům
akuzativ kovkopa kovkopy
vokativ kovkope kovkopové
lokál kovkopu / kovkopovi kovkopech
instrumentál kovkopem kovkopy

význam editovat

  1. horník dobývající kov
    • Jako bouře vzdálená to duní, v pravěkou jak zřel bych potopu: s kahanci se derou na výsluní nepočetné řady kovkopů.[1]
    • Nemělť hrubě starostí, ledaže někdy v té samotě, v šeru a v mrkavé záři maně ustal, ucho přiklonil, když znenadání se tím mrtvým tichem ozval cizí hlas, volající ho jménem, táhle a smutně třikrát za sebou, nebo že se ohlédl, nevychází-li z hlubin tmavé štoly „kováříček“ v havířském oděvu, s kahancem u pasu, se šliglemi v rukou, mužíček jiskrných oček, jenž tuze rád kovkopy škádlil, ale také na dobrou rudu vodil.[2]

související editovat

poznámky editovat