horník

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔrɲiːk]

dělení

• hor-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	horník	horníci
genitiv	horníka	horníků
dativ	horníku / horníkovi	horníkům
akuzativ	horníka	horníky
vokativ	horníku	horníci
lokál	horníku / horníkovi	hornících
instrumentál	horníkem	horníky

význam

1. osoba dobývající v dolech surovinu
2. (zastarale) majitel vinice ((nářečně) hora), vinař

překlady

1. havíř

   • angličtina: miner
   • francouzština: mineur m
   • italština: minatore m
   • latina: metallicus m
   • němčina: Bergmann m, Hauer m
   • polština: górnik m
   • slovenština: baník m
2. vinař

   • angličtina: winemaker
   • francouzština: viticulteur m
   • italština: viticoltore m
   • němčina: Winzer m, v Rakousku Weinhauer m, Hauer m

synonyma

1. havíř, kopáč
2. vinař, kopáč

související

• hornický
• horníkův
• hornice
• hornictví