čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [kraːkɔrat]

dělení editovat

  • krá-ko-rat

sloveso editovat

  • nedokonavé

varianty editovat

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas krákorám krákoráš krákorá / (zřídka) krákoře[1][2] krákoráme krákoráte krákorají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
krákorej krákorejme krákorejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné krákoral krákorala krákoralo krákorali krákoraly krákorala
trpné krákorán krákorána krákoráno krákoráni krákorány krákorána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný krákoraje krákorajíc krákorajíce

význam editovat

  1. hovořit hrubým, skřehotavým hlasem, vydávat krákavé zvuky
    • Bílé sněhy dalná role halí, sivé mraky po nebi se valí, vrány divné krakorají zvěsti…[3]
    • Co as příšerný ten zlobný, vyhublý chce říci tvor krákoraje: „Nevermore“?[4]
    • I to jest, vážený předsedo, pouhý žert, který se mi ale jak náleží pokazil; chtěl jsem je vypustiti na měsíci bez vašeho vědomí, a již jsem se těšil na to, jak se budete divit, až je zaslechnete krákorat na luhách měsíčních.[5]

synonyma editovat

  1. krákat

poznámky editovat

  1. KNAP, Eugen. Poznámky k Příručnímu slovníku jazyka českého. Naše řeč, 1940, roč. 24, čís. 9–10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2013-11-01]. Heslo krákorati.
  3. Heyduk, Adolf. Zasněženo
  4. POE, Edgar Allan. Havran v překladu Karla Dostála-Lutinova
  5. Verne, Jules. Cesta kolem měsíce