kyrka

švédština

výslovnost

• IPA: [˘çyrka]
• 2. intonace

etymologie

Přes starošvédštinu a staroseverštinu ze staroanglického ċiriċe, které z předpokládaného pragermánského *kirikǭ. To je vypůjčeno z byzantské řečtiny, kde sousloví «κυριακόν δόμα» znamenalo doslova „budova Páně“. Srovnej např. anglické church, německé Kirche nebo i české církev.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	kyrka	kyrkan	kyrkor	kyrkorna
genitiv	kyrkas	kyrkans	kyrkors	kyrkornas

význam

1. kostel
2. církev

synonyma

1. (zkratkou) k:a
2. —

související

• domkyrka