lékárníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [lɛːkaːrɲiːkuːf]

dělení

• lé-kár-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména lékárník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	lékárníkův	lékárníkův	lékárníkova	lékárníkovo	lékárníkovi	lékárníkovy	lékárníkovy	lékárníkova
genitiv	lékárníkova	lékárníkova	lékárníkovy	lékárníkova	lékárníkových	lékárníkových	lékárníkových	lékárníkových
dativ	lékárníkovu	lékárníkovu	lékárníkově	lékárníkovu	lékárníkovým	lékárníkovým	lékárníkovým	lékárníkovým
akuzativ	lékárníkova	lékárníkův	lékárníkovu	lékárníkovo	lékárníkovy	lékárníkovy	lékárníkovy	lékárníkova
vokativ	lékárníkův	lékárníkův	lékárníkova	lékárníkovo	lékárníkovi	lékárníkovy	lékárníkovy	lékárníkova
lokál	lékárníkově / lékárníkovu	lékárníkově / lékárníkovu	lékárníkově	lékárníkově / lékárníkovu	lékárníkových	lékárníkových	lékárníkových	lékárníkových
instrumentál	lékárníkovým	lékárníkovým	lékárníkovou	lékárníkovým	lékárníkovými	lékárníkovými	lékárníkovými	lékárníkovými

význam

1. náležící lékárníkovi