landrát

čeština

výslovnost

• IPA: [landraːt]

dělení

• land-rát

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	landrát	landráty
genitiv	landrátu	landrátů
dativ	landrátu	landrátům
akuzativ	landrát	landráty
vokativ	landráte	landráty
lokál	landrátu	landrátech
instrumentál	landrátem	landráty

význam

1. správní obvod v některých spolkových zemích Německa, kantonech Švýcarska, v období nacismu též v některých Německem okupovaných zemích (včetně protektorátu Čechy a Morava)

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	landrát	landráti / landrátové
genitiv	landráta	landrátů
dativ	landrátovi / landrátu	landrátům
akuzativ	landráta	landráty
vokativ	landráte	landráti / landrátové
lokál	landrátovi / landrátu	landrátech
instrumentál	landrátem	landráty

význam

1. úředník v čele landrátu