legitimita

čeština

výslovnost

• IPA: [lɛgɪtɪmɪta]

etymologie

Z latinského legitimus – oprávněný, zákonný které ze staršího legitumus a to je odvozeno od lēx — zákon.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	legitimita	legitimity
genitiv	legitimity	legitimit
dativ	legitimitě	legitimitám
akuzativ	legitimitu	legitimity
vokativ	legitimito	legitimity
lokál	legitimitě	legitimitách
instrumentál	legitimitou	legitimitami

význam

1. právoplatnost, oprávněnost, řádnost

překlady

1. právoplatnost

   • angličtina: legitimacy

antonyma

1. ilegitimita

související

• legitimnost
• legitimní

externí odkazy

• Článek Legitimita ve Wikipedii
• Téma Legitimita ve Wikicitátech