legitimní

čeština

výslovnost

• IPA: [lɛgɪtɪmɲiː]

dělení

• le-gi-tim-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní
genitiv	legitimního	legitimního	legitimní	legitimního	legitimních	legitimních	legitimních	legitimních
dativ	legitimnímu	legitimnímu	legitimní	legitimnímu	legitimním	legitimním	legitimním	legitimním
akuzativ	legitimního	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní
vokativ	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní	legitimní
lokál	legitimním	legitimním	legitimní	legitimním	legitimních	legitimních	legitimních	legitimních
instrumentál	legitimním	legitimním	legitimní	legitimním	legitimními	legitimními	legitimními	legitimními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	legitimní
komparativ	legitimnější
superlativ	nejlegitimnější

význam

1. jsoucí v souladu se zákonem

související

• legitimně