zákon

čeština

výslovnost

• IPA: [zaːkɔn]
•  zákon^{? • info}

dělení

• zá-kon

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zákon	zákony
genitiv	zákona	zákonů
dativ	zákonu	zákonům
akuzativ	zákon	zákony
vokativ	zákone	zákony
lokál	zákoně / zákonu	zákonech
instrumentál	zákonem	zákony

význam

1. státem vydané ustanovení mající úlohu normy
   • Tento zákon zakazuje zabíjet.
2. řád věcí v přírodě
   • V praxi jsme vyzkoušeli zákon dopadu a odrazu.
3. pravidlo, princip
   • Vyzná se v zákonech džungle.

překlady

1. • angličtina: law
   • francouzština: loi ž
   • italština: legge ž
   • latina: lex ž
   • lotyština: likums
   • maďarština: törvény
   • němčina: Gesetz s
   • ruština: закон m
   • řečtina: νόμος
   • španělština: ley
   • švédština: lag c
   • ukrajinština: закон m
2. —
3. —

související

• zákonný
• zákonnost
• zákonitý
• zákoník
• zákonodárný
• zákonodárce

slovní spojení

• Starý zákon
• Nový zákon
• novela zákona
• zákon silnějšího
• proti zákonu
• v rozporu se zákonem
• podle zákona
• vor v zakoně

fráze a idiomy

• opít se jak zákon káže, být jak zákon káže
• být pod zákonem

externí odkazy

• Článek Zákon ve Wikipedii