lexikografův

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈlɛksikɔɡrafuːf]

dělení

• le-xi-ko-gra-fův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména lexikograf příponou -ův.

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. (archaicky, zastarale) lexikografů ― genitiv množného čísla substantiva lexikograf

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	lexikografův	lexikografův	lexikografova	lexikografovo	lexikografovi	lexikografovy	lexikografovy	lexikografova
genitiv	lexikografova	lexikografova	lexikografovy	lexikografova	lexikografových	lexikografových	lexikografových	lexikografových
dativ	lexikografovu	lexikografovu	lexikografově	lexikografovu	lexikografovým	lexikografovým	lexikografovým	lexikografovým
akuzativ	lexikografova	lexikografův	lexikografovu	lexikografovo	lexikografovy	lexikografovy	lexikografovy	lexikografova
vokativ	lexikografův	lexikografův	lexikografova	lexikografovo	lexikografovi	lexikografovy	lexikografovy	lexikografova
lokál	lexikografově / lexikografovu	lexikografově / lexikografovu	lexikografově	lexikografově / lexikografovu	lexikografových	lexikografových	lexikografových	lexikografových
instrumentál	lexikografovým	lexikografovým	lexikografovou	lexikografovým	lexikografovými	lexikografovými	lexikografovými	lexikografovými

význam

1. náležící lexikografovi
   • Lexikografova intuice je sice důležitou součástí jeho činnosti, nesmí být ale jediným zdrojem informací.
   • Korpusy tento handicap odstraňují: disponuje-li jazyk lexikografova zájmu vyváženým a dostatečně velkým reprezentativním korpusem, odpadá problém s akvizicí materiálu, a o to blíž se slovníkář ocitá vlastní lexikografické, tedy syntetické práci.

synonyma

1. slovníkářův

související

• lexikografčin
• lexikografický