čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈlɛzɔʊ̯t͡siː]

dělení editovat

  • le-zou-cí

etymologie editovat

Vlastně jde o zpřídavnělý přechodník přítomný od slovesa lézt.[1]

přídavné jméno editovat

  • měkké
  • slovesné činné nedokonavé
  • nestupňovatelné

význam editovat

  1. který leze
    • Alice si šla umýt ruce, vyhledala Romana, který stál na balkoně jejich žižkovského bytu a zíral na věž s lezoucími miminy. Políbila ho a šla si uvařit kávu.[2]
    • Quinten se na ni překvapeně podíval, a v tutéž chvíli uviděl tenkou, klikatou řadu mravenců lezoucích nahoru a dolů po dvířkách kuchyňské linky, když se tam rozsypal cukr.[3]

skloňování editovat

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí
genitiv lezoucího lezoucího lezoucí lezoucího lezoucích lezoucích lezoucích lezoucích
dativ lezoucímu lezoucímu lezoucí lezoucímu lezoucím lezoucím lezoucím lezoucím
akuzativ lezoucího lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí
vokativ lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí
lokál lezoucím lezoucím lezoucí lezoucím lezoucích lezoucích lezoucích lezoucích
instrumentál lezoucím lezoucím lezoucí lezoucím lezoucími lezoucími lezoucími lezoucími

překlady editovat

antonyma editovat

  1. (částečně) létající

slovní spojení editovat

související editovat

poznámky editovat

  1. TRÁVNÍČEK, František. Slovosled stálých příklonek typu smát se. Naše řeč, 1959, roč. 42, čís. 5–6. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Dita TÁBORSKÁ: Malinka ~ citováno dle Korpus.cz
  3. Harry MULISCH: Objevení nebe, z nizozemštiny přeložila Veronika TER HARMSEL HAVLÍKOVÁ. Odeon, Praha 2010 ~ citováno dle Korpus.cz

externí odkazy editovat