čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈlɛzɔʊ̯t͡siː]

dělení

editovat
  • le-zou-cí

etymologie

editovat

Vlastně jde o zpřídavnělý přechodník přítomný od slovesa lézt.[1]

přídavné jméno

editovat
  • měkké
  • slovesné činné nedokonavé
  • nestupňovatelné

význam

editovat
  1. který leze
    • Alice si šla umýt ruce, vyhledala Romana, který stál na balkoně jejich žižkovského bytu a zíral na věž s lezoucími miminy. Políbila ho a šla si uvařit kávu.[2]
    • Quinten se na ni překvapeně podíval, a v tutéž chvíli uviděl tenkou, klikatou řadu mravenců lezoucích nahoru a dolů po dvířkách kuchyňské linky, když se tam rozsypal cukr.[3]

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí
genitiv lezoucího lezoucího lezoucí lezoucího lezoucích lezoucích lezoucích lezoucích
dativ lezoucímu lezoucímu lezoucí lezoucímu lezoucím lezoucím lezoucím lezoucím
akuzativ lezoucího lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí
vokativ lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí lezoucí
lokál lezoucím lezoucím lezoucí lezoucím lezoucích lezoucích lezoucích lezoucích
instrumentál lezoucím lezoucím lezoucí lezoucím lezoucími lezoucími lezoucími lezoucími

překlady

editovat

antonyma

editovat
  1. (částečně) létající

slovní spojení

editovat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. TRÁVNÍČEK, František. Slovosled stálých příklonek typu smát se. Naše řeč, 1959, roč. 42, čís. 5–6. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Dita TÁBORSKÁ: Malinka ~ citováno dle Korpus.cz
  3. Harry MULISCH: Objevení nebe, z nizozemštiny přeložila Veronika TER HARMSEL HAVLÍKOVÁ. Odeon, Praha 2010 ~ citováno dle Korpus.cz

externí odkazy

editovat