loukoťový

čeština

výslovnost

• IPA: [lɔʊ̯kɔcɔviː]

homofony

• loukoťoví

dělení

• lou-ko-ťo-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	loukoťový	loukoťový	loukoťová	loukoťové	loukoťoví	loukoťové	loukoťové	loukoťová
genitiv	loukoťového	loukoťového	loukoťové	loukoťového	loukoťových	loukoťových	loukoťových	loukoťových
dativ	loukoťovému	loukoťovému	loukoťové	loukoťovému	loukoťovým	loukoťovým	loukoťovým	loukoťovým
akuzativ	loukoťového	loukoťový	loukoťovou	loukoťové	loukoťové	loukoťové	loukoťové	loukoťová
vokativ	loukoťový	loukoťový	loukoťová	loukoťové	loukoťoví	loukoťové	loukoťové	loukoťová
lokál	loukoťovém	loukoťovém	loukoťové	loukoťovém	loukoťových	loukoťových	loukoťových	loukoťových
instrumentál	loukoťovým	loukoťovým	loukoťovou	loukoťovým	loukoťovými	loukoťovými	loukoťovými	loukoťovými

význam

1. vztahující se k loukoti