pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
---|
nominativ
|
lov
|
lovy
|
---|
genitiv
|
lovu
|
lovů
|
---|
dativ
|
lovu
|
lovům
|
---|
akuzativ
|
lov
|
lovy
|
---|
vokativ
|
love
|
lovy
|
---|
lokál
|
lovu
|
lovech
|
---|
instrumentál
|
lovem
|
lovy
|
---|
- pronásledování kořisti pro získání potravy
- S nimi pak vyjížděl do rozlehlých lesů svých na lov.[1]
- druhá osoba singuláru rozkazovacího způsobu slovesa lovit
Substantivum (i)
|
singulár
|
plurál
|
---|
neurč.
|
urč.
|
neurč.
|
urč.
|
---|
nominativ
|
lov
|
lovet
|
lov
|
loven
|
---|
genitiv
|
lovs
|
lovets
|
lovs
|
lovens
|
---|
- prázdniny
- (většinou jen ve frázích) povolení
- (většinou jen ve frázích) pochvala, ocenění
- Vad får det lov att vara? – Přejete si? Co pro vás mohu udělat?
- Får jag lov? – Smím prosit? (při tanci)
- tack och lov! – díky bohu!
- Článek Lov ve Wikipedii