lunt

čeština

výslovnost

• IPA: ['lʊnt]

homofony

• Lund

dělení

• lunt

etymologie

Z novohornoněmeckého lunte se stejným významem. V češtině zaznamenáno v 17. století.

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	lunt	lunty
genitiv	luntu	luntů
dativ	luntu	luntům
akuzativ	lunt	lunty
vokativ	lunte	lunty
lokál	luntu	luntech
instrumentál	luntem	lunty

význam

1. doutnák, zápalná šňůra
   • V jedné ruce měl hořící lunt, v druhé otevřenou prachovničku.

fráze a idiomy

• být hubený jak lunt

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

etymologie

Přenesením významu slova lunt prostřednictvím fráze být hubený jak lunt.

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	lunt	lunti/luntové
genitiv	lunta	luntů
dativ	luntovi/luntu	luntům
akuzativ	lunta	lunty
vokativ	lunte	lunti/luntové
lokál	luntovi/luntu	luntech
instrumentál	luntem	lunty

význam

1. hubený člověk
   • Vy luntové, koukejte se pořádně najíst, ať vám nepadají kaťata.