měšťanka

čeština

výslovnost

• IPA: [mɲɛʃcaŋka]

dělení

• měš-ťan-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	měšťanka	měšťanky
genitiv	měšťanky	měšťanek
dativ	měšťance	měšťankám
akuzativ	měšťanku	měšťanky
vokativ	měšťanko	měšťanky
lokál	měšťance	měšťankách
instrumentál	měšťankou	měšťankami

význam

1. (dříve) měšťanská škola
   • Vychodil jsem tři měšťanky. Všechno na jedničku – až na zpěv.
2. (dříve) obyvatelka města, příslušnice měšťanského stavu

související

• měšťan
• měšťanský
• měšťanstvo