manducandus

latina

výslovnost

• IPA: [man.duːˈkan.dʊs] (středověká církevní)
• IPA: [mɑ̃duːˈkɑ̃.dʊs], [manduːˈkan.dus] (klasická restituovaná)

přídavné jméno

• slovesné trpné: gerundivum
• 1.konjugace

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	manducandus	mandūcanda	mandūcandum	mandūcandī	mandūcandae	mandūcanda
genitiv	mandūcandī	mandūcandae	mandūcandī	mandūcandōrum	mandūcandārum	mandūcandōrum
dativ	mandūcandō	mandūcandae	mandūcandō	mandūcandīs	mandūcandīs	mandūcandīs
akuzativ	mandūcandum	mandūcandam	mandūcandum	mandūcandōs	mandūcandās	mandūcanda
vokativ	mandūcandĕ	mandūcranda	mandūcandum	mandūcandī	mandūcandae	mandūcanda
ablativ	mandūcandō	mandūcandā	mandūcandō	mandūcandīs	mandūcandīs	mandūcandīs

význam

1. (nominativ jednotného čísla mužského rodu gerundiva / gerundivum slovesa mandūcāre - ) takový, který má být jeden, sněden

synonyma

1. edendus, vorandus, consumendendus, comedendus

související

• manducandum
• comedendus
• manducans
• manducaturus
• manducabilis
• mandendus
• masticandus