maturita

čeština

výslovnost

• IPA: [matʊrɪta]

dělení

• ma-tu-ri-ta

etymologie

Z latinského maturitas – zralost, maturus – zralý.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	maturita	maturity
genitiv	maturity	maturit
dativ	maturitě	maturitám
akuzativ	maturitu	maturity
vokativ	maturito	maturity
lokál	maturitě	maturitách
instrumentál	maturitou	maturitami

význam

1. zkouška završující studium na střední škole, maturitní zkouška
   • Na konci května mě čeká maturita a po prázdninách nastoupím na vysokou.

překlady

1. zkouška

   • angličtina: graduation
   • finština: ylioppilastutkinto
   • francouzština: baccalauréat m
   • hornolužická srbština: maturita ž, abitura ž
   • němčina: Abitur s
   • polština: matura ž
   • slovenština: maturita ž

synonyma

1. zkouška dospělosti, (slangově) matura

související

• maturitní
• maturovat
• maturant
• matura
• maturiťák

hornolužická srbština

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	maturita	maturiće	maturity
genitiv	maturity	maturitow	maturitow
dativ	maturiće	maturitomaj	maturitam
akuzativ	maturitu	maturiće	maturity
vokativ	maturita	maturiće	maturity
lokál	maturiće	maturitomaj	maturitach
instrumentál	maturitu	maturitomaj	maturitami

význam

1. maturita

externí odkazy

• Článek Maturita ve Wikipedii