monosémický

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [mɔnɔsɛːmɪt͡skiː]

děleníEditovat

  • mo-no-sé-mic-ký

přídavné jménoEditovat

  • tvrdé

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ monosémický monosémický monosémická monosémické monosémičtí monosémické monosémické monosémická
genitiv monosémického monosémického monosémické monosémického monosémických monosémických monosémických monosémických
dativ monosémickému monosémickému monosémické monosémickému monosémickým monosémickým monosémickým monosémickým
akuzativ monosémického monosémický monosémickou monosémické monosémické monosémické monosémické monosémická
vokativ monosémický monosémický monosémická monosémické monosémičtí monosémické monosémické monosémická
lokál monosémickém monosémickém monosémické monosémickém monosémických monosémických monosémických monosémických
instrumentál monosémickým monosémickým monosémickou monosémickým monosémickými monosémickými monosémickými monosémickými

významEditovat

  1. (v jazykovědě) mající jeden význam
    • Lexém s jedním významem je označován jako monosémický, s více významy jako polysémický.[1]

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. POŠTOLKOVÁ, Běla; MACHAČ, Jaroslav. Synchronní česká lexikologie. Naše řeč, 1988, roč. 71, čís. 2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.