monosémický

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔnɔsɛːmɪt͡skiː]

dělení

• mo-no-sé-mic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	monosémický	monosémický	monosémická	monosémické	monosémičtí	monosémické	monosémické	monosémická
genitiv	monosémického	monosémického	monosémické	monosémického	monosémických	monosémických	monosémických	monosémických
dativ	monosémickému	monosémickému	monosémické	monosémickému	monosémickým	monosémickým	monosémickým	monosémickým
akuzativ	monosémického	monosémický	monosémickou	monosémické	monosémické	monosémické	monosémické	monosémická
vokativ	monosémický	monosémický	monosémická	monosémické	monosémičtí	monosémické	monosémické	monosémická
lokál	monosémickém	monosémickém	monosémické	monosémickém	monosémických	monosémických	monosémických	monosémických
instrumentál	monosémickým	monosémickým	monosémickou	monosémickým	monosémickými	monosémickými	monosémickými	monosémickými

význam

1. (v jazykovědě) mající jeden význam
   • Lexém s jedním významem je označován jako monosémický, s více významy jako polysémický.

související

• monosémie