mordere
italština
editovatetymologie
editovatZ latinského mordēre, dále viz níže.
sloveso
editovat- tranzitivní nepravidelné sloveso druhé třídy (končící na -ere)
význam
editovatčasování
editovatinfinitiv: mordere | pomocné sloveso: avere | gerund: mordendo | příčestí přítomné: mordente | příčestí minulé: morso | |||
io | tu | lui/lei/Lei | noi | voi | loro/Loro | ||
indikativ | přítomný | mordo | mordi | morde | mordiamo | mordete | mordono |
imperfekta | mordevo | mordevi | mordeva | mordevamo | mordevate | mordevano | |
minulý vzdálený | morsi | mordesti | morse | mordemmo | mordeste | morsero | |
budoucí | morderò | morderai | morderà | morderemo | morderete | morderanno | |
konjunktiv | přítomný | morda | morda | morda | mordiamo | mordiate | mordano |
imperfekta | mordessi | mordessi | mordesse | mordessimo | mordeste | mordessero | |
kondicionál | přítomný | morderei | morderesti | morderebbe | morderemmo | mordereste | morderebbero |
imperativ | mordi | morda | mordiamo | mordete | mordano |
latina
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [mɔrdɛːrɛ]
etymologie
editovatZ předpokládaného praindoevropského *(s)mord-éye-ti, což je opětovací tvar kořene *(s)merd — ve významu «bodnout, uštknout; píchat do nosu, bodnout do čichu». Srovnej takto především české smrdět, latinské merda — hovno: vlastně něco, co smrdí, dále např. starořecké σμερδαλέος, anglické smart či sanskrtské मर्दति.
sloveso
editovat- 2. konjugace (e-kmeny)
časování
editovatČas | Osoba | Aktivum | Pasivum |
---|---|---|---|
Infinitiv | – | mordēre | mordērī |
Prézens sg. | 1. | mordeō | mordeor |
2. | mordēs | mordēris | |
3. | mordet | mordētur | |
Prézens pl. | 1. | mordēmus | mordēmur |
2. | mordētis | mordēminī | |
3. | mordent | mordentur | |
Imperativ sg. | 2. | mordē! | – |
Imperativ pl.. | 2. | mordēte! | – |
Imperfektum sg. | 1. | mordēbam | mordēbar |
2. | mordēbās | mordēbāris | |
3. | mordēbat | mordēbātur | |
Imperfektum pl. | 1. | mordēbāmus | mordēbāmur |
2. | mordēbātis | mordēbāminī | |
3. | mordēbant | mordēbantur | |
Futurum sg. (první) | 1. | mordēbō | mordēbor |
2. | mordēbis | mordēberis | |
3. | mordēbit | mordēbitur | |
Futurum pl. (první) | 1. | mordēbimus | mordēbimur |
2. | mordēbitis | mordēbiminī | |
3. | mordēbunt | mordēbuntur | |
Konjunktiv imperfekta sg. | 1. | mordērem | mordērer |
2. | mordērēs | mordērēris | |
3. | mordēret | mordērētur | |
Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | mordērēmus | mordērēmur |
2. | mordērētis | mordērēminī | |
3. | mordērent | mordērentur | |
Konjunktiv prézenta sg. | 1. | mordeam | mordear |
2. | mordeās | mordeāris | |
3. | mordeat | mordeātur | |
Konjunktiv prézenta pl. | 1. | mordeāmus | mordeāmur |
2. | mordeātis | mordeāminī | |
3. | mordeant | mordeantur |
význam
editovat- kousat, kousnout, hryzat
- Mordeāmus igitur, iēiunī dum sumus! – Kousejmež tedy, dokud jsme hladoví.
- Canis lātrāns nōn mordet. – Pes, který štěká, nekouše.