motorkářův

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔtɔrkaːr̝uːf]

dělení

• mo-tor-ká-řův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména motorkář příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	motorkářův	motorkářův	motorkářova	motorkářovo	motorkářovi	motorkářovy	motorkářovy	motorkářova
genitiv	motorkářova	motorkářova	motorkářovy	motorkářova	motorkářových	motorkářových	motorkářových	motorkářových
dativ	motorkářovu	motorkářovu	motorkářově	motorkářovu	motorkářovým	motorkářovým	motorkářovým	motorkářovým
akuzativ	motorkářova	motorkářův	motorkářovu	motorkářovo	motorkářovy	motorkářovy	motorkářovy	motorkářova
vokativ	motorkářův	motorkářův	motorkářova	motorkářovo	motorkářovi	motorkářovy	motorkářovy	motorkářova
lokál	motorkářově / motorkářovu	motorkářově / motorkářovu	motorkářově	motorkářově / motorkářovu	motorkářových	motorkářových	motorkářových	motorkářových
instrumentál	motorkářovým	motorkářovým	motorkářovou	motorkářovým	motorkářovými	motorkářovými	motorkářovými	motorkářovými

význam

1. náležící motorkářovi