mužík
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [mʊʒiːk]
dělení
editovat- mu-žík
podstatné jméno (1)
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | mužík | mužíci |
genitiv | mužíka | mužíků |
dativ | mužíkovi / mužíku | mužíkům |
akuzativ | mužíka | mužíky |
vokativ | mužíku | mužíci |
lokál | mužíkovi / mužíku | mužících |
instrumentál | mužíkem | mužíky |
význam
editovat- (zdrobněle) muž
překlady
editovatsynonyma
editovatsouvisející
editovatpodstatné jméno (2)
editovat- rod mužský životný
varianty
editovat- (častěji) mužik
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | mužík | mužíci |
genitiv | mužíka | mužíků |
dativ | mužíkovi / mužíku | mužíkům |
akuzativ | mužíka | mužíky |
vokativ | mužíku | mužíci |
lokál | mužíkovi / mužíku | mužících |
instrumentál | mužíkem | mužíky |
význam
editovat- (ve starším ruském prostředí) rolník, sedlák
- Chodil totiž Svatý Žid tehdy tak dlouho městem, až přišel na trh. Tam se zastavil a rozhlížel se. Ale neviděl nic divného. Najednou však přece viděl. Spatřil totiž zčistajasna starého sedláka. Sedláka s rancem a s holí. Oka nemohl ze starocha spustit. Pořád se na něj díval a díval. Až se nakonec milý mužík dopálil (nedopálil se; ale vypadalo to tak) a povídá: „A ščo ty na mene tak divyš sje, Žide!?“ –– A poněvadž mu ten mužík řekl tenkrát „Žide“, tak mu též my říkáme Žid; Svatý Žid. Ten mužík byl totiž prorok Eliáš v přestrojení.[1]
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 257.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-01-13]. Heslo mužík.