Možná hledáte Mus.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • mus

podstatné jméno (1) editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ mus musy
genitiv musu musů
dativ musu musům
akuzativ mus musy
vokativ muse musy
lokál musu musech
instrumentál musem musy

význam editovat

  1. (v obecném jazyce) nutnost, povinnost[1]
    • I dnes ještě vystupuju na veřejnost moc nerad a jen z musu.[2]

podstatné jméno (2) editovat

  • rod ženský

význam editovat

  1. genitiv plurálu substantiva musa
    • Tu střásal athleta se štíhlých údů prach a křiknul: „Zanechme let olympických drah, ve vzduchu vítězném sbor labutí se tísní, sem bohu, sbory mus jenž k bídné zemi sved’, sem bohu souzvuku a světla každý květ, sem palem ratolesti s písní.“[3]

latina editovat

výslovnost editovat

etymologie editovat

Přes praitaličtinu z předpokládaného praindoevropského *múh₂s. Srovnej např. starořecké μῦς, ruské мышь či německé Maus téhož zoologického významu.

podstatné jméno editovat

  • rod mužský

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ mūs mūrēs
genitiv mūrǐs mūrium
dativ mūrī mūribus
akuzativ mūrem mūrēs
vokativ mūs mūrēs
ablativ mūre mūribus

význam editovat

  1. myš, myšák
  2. (zřídka, básnicky) sval

synonyma editovat

  1. vir
  2. lacertus, (neutrálně, v anatomii) musculus

související editovat

švédština editovat

výslovnost editovat

podstatné jméno editovat

  • rod společný

skloňování editovat

Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ mus musen möss mössen
genitiv mus musens möss mössens

význam editovat

  1. myš

fráze a idiomy editovat

poznámky editovat

  1. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2015-03-31]. Heslo mus.
  2. Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem
  3. Édouard Schuré: Dionysos, překlad Jaroslav Vrchlický