povinnost
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- po-vin-nost
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | povinnost | povinnosti |
genitiv | povinnosti | povinností |
dativ | povinnosti | povinnostem |
akuzativ | povinnost | povinnosti |
vokativ | povinnosti | povinnosti |
lokál | povinnosti | povinnostech |
instrumentál | povinností | povinnostmi |
význam
editovat- cítění, nabádající s ohledem na společenské normy k určitému chování v daných situacích
- Chodit k volbám považuji za svou občanskou povinnost.
- Direktor se rozčiluje: "Aby ji vzal ďas, když máme teď premiéru, chytne ji ischias! Hadí žena řekla "Dost! Sama vím, co je má povinnost - nevyšplouchne starou partu Kaučuková Lou." Převlékla se do trenýrek, zatla špičáky, nastoupila do manéže pobavit diváky.[1]
- akce, kterou by daný člověk měl vykonat
- Až splníš všechny svoje povinnosti do školy, můžeš si jít hrát.
překlady
editovat- závazek
- angličtina: duty, obligation
- finština: tehtävä
- francouzština: obligation ž, devoir m
- italština: obbligo m, dovere m
- japonština: 義務
- latina: officium s
- litevština: pareiga m
- němčina: Pflicht ž, Verpflichtung ž
- polština: obowiązek m, powinność ž
- slovenština: povinnosť ž
- srbština (cyrilice): обавеза ž
- srbština (latinka): obaveza ž
- —
synonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ Ivan Mládek: Kaučuková Lú
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-04-24]. Heslo povinnost.