mutuus

latina

přídavné jméno

• 1. a 2. deklinace

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	mūtuus	mūtua	mūtuum	mūtuī	mūtuae	mūtua
genitiv	mūtuī	mūtuae	mūtuī	mūtuōrum	mūtuārum	mūtuōrum
dativ	mūtuō	mūtuae	mūtuō	mūtuīs	mūtuīs	mūtuīs
akuzativ	mūtuum	mūtuam	mūtuum	mūtuōs	mūtuās	mūtua
vokativ	mūtue	mūtua	mūtuum	mūtuī	mūtuae	mūtua
ablativ	mūtuō	mūtuā	mūtuō	mūtuīs	mūtuīs	mūtuīs

význam

1. vzájemný