mykorhiza

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmɪkɔrɪza], [ˈmɪkɔriːza]

dělení

• my-ko-rhi-za

etymologie

Novolatinské mycorrhiza. Utvořeno roku 1885 německým přírodovědcem Albertem Bernhardem Frankem na základě starořeckých slov μύκης — houba a ῥίζα — kořen. Srovnej české mykóza, lékořice, myketický, mykologie apod. Pro zajímavost srovnej i ruský kalk грибокорень či finské sienijuuri.

varianta zápisu

• (starým pravopisem) mykorrhiza

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mykorhiza	mykorhizy
genitiv	mykorhizy	mykorhiz
dativ	mykorhize	mykorhizám
akuzativ	mykorhizu	mykorhizy
vokativ	mykorhizo	mykorhizy
lokál	mykorhize	mykorhizách
instrumentál	mykorhizou	mykorhizami

význam

1. (v botanice, odborně) symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin
   • V přírodě jsou zdrojem výživy pro mladé orchideje právě houby, které s nimi vytvářejí symbiózu, konkrétně jde o takzvanou orchideoidní mykorhizu.

překlady

1. • angličtina: mycorrhiza
   • finština: sienijuuri, mykoritsa
   • islandština: svepprót
   • němčina: Mykorrhiza ž
   • polština: mikoryza ž
   • ruština: микориза ž
   • řečtina: μυκόρριζα ž
   • španělština: micorriza ž

související

• mykorhizní
• endomykorhiza

externí odkazy

• Článek Mykorhiza ve Wikipedii