nádeníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [naːdɛɲiːkuːf]

dělení

• ná-de-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména nádeník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	nádeníkův	nádeníkův	nádeníkova	nádeníkovo	nádeníkovi	nádeníkovy	nádeníkovy	nádeníkova
genitiv	nádeníkova	nádeníkova	nádeníkovy	nádeníkova	nádeníkových	nádeníkových	nádeníkových	nádeníkových
dativ	nádeníkovu	nádeníkovu	nádeníkově	nádeníkovu	nádeníkovým	nádeníkovým	nádeníkovým	nádeníkovým
akuzativ	nádeníkova	nádeníkův	nádeníkovu	nádeníkovo	nádeníkovy	nádeníkovy	nádeníkovy	nádeníkova
vokativ	nádeníkův	nádeníkův	nádeníkova	nádeníkovo	nádeníkovi	nádeníkovy	nádeníkovy	nádeníkova
lokál	nádeníkově / nádeníkovu	nádeníkově / nádeníkovu	nádeníkově	nádeníkově / nádeníkovu	nádeníkových	nádeníkových	nádeníkových	nádeníkových
instrumentál	nádeníkovým	nádeníkovým	nádeníkovou	nádeníkovým	nádeníkovými	nádeníkovými	nádeníkovými	nádeníkovými

význam

1. náležící nádeníkovi