nabízeč

čeština

výslovnost

• IPA: [nabiːzɛt͡ʃ]

dělení

• na-bí-zeč

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nabízeč	nabízeči
genitiv	nabízeče	nabízečů
dativ	nabízeči / nabízečovi	nabízečům
akuzativ	nabízeče	nabízeče
vokativ	nabízeči	nabízeči
lokál	nabízeči / nabízečovi	nabízečích
instrumentál	nabízečem	nabízeči

význam

1. (zastarale) ten, kdo něco nabízí

související

• nabízečův
• nabízečka
• nabízet
• nabídnout
• nabídka