nakopnout

čeština

výslovnost

• IPA: [nakɔpnɔʊ̯t]

dělení

• na-kop-nout

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	nakopnu	nakopneš	nakopne	nakopneme	nakopnete	nakopnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	nakopni	nakopněme	nakopněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	nakopl	nakopla	nakoplo	nakopli	nakoply	nakopla
trpné	nakopnut	nakopnuta	nakopnuto	nakopnuti	nakopnuty	nakopnuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	nakopnuv	nakopnuvši	nakopnuvše

význam

1. zasáhnout kopnutím
2. poškodit kopnutím
3. (hovorově) uvést do provozu nebo vyššího výkonu
   • Poslední dva roky svého života [Jonák] strávil na svobodě, snažil se dohnat večírkové manko a věřil, že Discoland zase nakopne.

související

• nakopnutí
• nakopnutý
• nakopat
• nakopávat
• kopnout