naučit

čeština

výslovnost

• IPA: [naʊt͡ʃɪt]
•  naučit^{? • info}

dělení

• na-učit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	naučím	naučíš	naučí	naučíme	naučíte	naučí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	nauč	naučme	naučte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	naučil	naučila	naučilo	naučili	naučily	naučila
trpné	naučen	naučena	naučeno	naučeni	naučeny	naučena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	naučiv	naučivši	naučivše

význam

1. předat znalosti či schopnosti
   • Život ho naučil dávat si pozor na jazyk.

překlady

1. předat znalosti či schopnosti

   • angličtina: teach
   • arabština: تعلم
   • finština: opettaa
   • francouzština: enseigner, apprendre
   • italština: insegnare
   • japonština: 教える
   • korejština: 가르치다
   • latina: docere
   • lotyština: mācīt
   • němčina: lehren
   • slovenština: naučiť
   • švédština: lära

související

• naučit se
• nauka
• ponaučení
• naučení
• naučný

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-09-19]. Heslo naučit.