nešťastník

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [nɛʃcastɲiːk]

děleníEditovat

  • ne-šťast-ník

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ nešťastník nešťastníci
genitiv nešťastníka nešťastníků
dativ nešťastníku / nešťastníkovi nešťastníkům
akuzativ nešťastníka nešťastníky
vokativ nešťastníku nešťastníci
lokál nešťastníku / nešťastníkovi nešťastnících
instrumentál nešťastníkem nešťastníky

významEditovat

  1. člověk, kterého potkalo neštěstí
    • Viděl jsem ji, jak při lovu spadla z koně, vstala, celá od bláta, a vynadala do idiotů nešťastníkovi, který její pád zavinil.[1]

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. CARTLAND, Barbara. Hledání lásky. Překlad Ludmila Havlíková. Praha : Baronet, 2007. S. 147.