nešťastník
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [nɛʃcastɲiːk]
děleníEditovat
- ne-šťast-ník
podstatné jménoEditovat
- rod mužský neživotný
skloňováníEditovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | nešťastník | nešťastníci |
| genitiv | nešťastníka | nešťastníků |
| dativ | nešťastníku / nešťastníkovi | nešťastníkům |
| akuzativ | nešťastníka | nešťastníky |
| vokativ | nešťastníku | nešťastníci |
| lokál | nešťastníku / nešťastníkovi | nešťastnících |
| instrumentál | nešťastníkem | nešťastníky |
významEditovat
- člověk, kterého potkalo neštěstí
- Viděl jsem ji, jak při lovu spadla z koně, vstala, celá od bláta, a vynadala do idiotů nešťastníkovi, který její pád zavinil.[1]
souvisejícíEditovat
poznámkyEditovat
- ↑ CARTLAND, Barbara. Hledání lásky. Překlad Ludmila Havlíková. Praha : Baronet, 2007. S. 147.