neť

Možná hledáte net.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnɛc]

dělení

• neť

etymologie

Původně novotvar neti (genitiv neteře po vzoru máti bez mateře) od Václava Hanky. Inspiroval se cirkevněslovanským нетии (synovec). To je z praslovanského *netьjь a to zase patrně přechýlením z původnějšího praslovanského tvaru *neti (neteř). Z praslovanštiny také srbochorvatské varianty nećak (synovec) a nećaka (neteř) a varianty v dalších slovanských jazycích.

Praslovanský základ vychází z indoevropského *neptī- (vnučka, neteř), přes které je příbuzné například s německým Nichte, staroanglickým nift, velšským nith (vše neteř) nebo s latinským neptis (vnučka). Indoevropské *neptī- je přechýlením z *nepot- (vnuk, potomek), to je z *ne-pot- (kdo nemá moc), nebo z *neu̯ o-pot- (nový pán).

Z latinského neptis je lidové latinské *neptia, z něho potom přes francouzštinu anglické niece (obojí neteř).

Z indoevropského základu *nepot- vychází také latinské nepos (vnuk, potomek) a z něj italské starší nepote (vnuk, synovec). Odtud potom asi v 15. století italské nepotismo ve spojení s chováním některých tehdejších papežů, které se rozšířilo do ostatních evropských jazyků včetně češtiny (nepotismus).

varianty

• (neutrálně) (k významu [1]) neteř

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	neť	neti / neteře
genitiv	neti / neteře	netí / neteří
dativ	neti / neteři	netím / neteřím
akuzativ	neť / neteř	neti / neteře
vokativ	neti / neteři	neti / neteře
lokál	neti / neteři	netích / neteřích
instrumentál	netí / neteří	neťmi / neteřemi

význam

1. (zastarale, řidčeji) (knižně) neteř; dcera sestry nebo bratra
   • Měliť do něho býti uvedeni tři noví hosté: páter Vavřinec, jeho neť Klárka a starý, poctivý Brunián.
2. (zastarale, okazionalismus, přeneseně, knižně) příbuzný
   • Saranče to nábožná, neť kobylky to zkázné.