nebeklíč
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [nɛbɛkliːt͡ʃ]
dělení editovat
- ne-be-klíč
etymologie editovat
varianty editovat
- (řidčeji) nebesklíč
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | nebeklíč | nebeklíče |
| genitiv | nebeklíče | nebeklíčů |
| dativ | nebeklíči | nebeklíčům |
| akuzativ | nebeklíč | nebeklíče |
| vokativ | nebeklíči | nebeklíče |
| lokál | nebeklíči | nebeklíčích |
| instrumentál | nebeklíčem | nebeklíči |
význam editovat
- stará modlitební kniha[1]
- Až dosud spokojeně vytahoval při mši svaté v neděli „malý nebeklíč“ a klidně z něho buď zpíval aneb modlitbu za modlitbou odříkával tak, jak mše postupovala.[2]
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2014-01-15]. Heslo nebeklíč.
- ↑ Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura