noctambule

francouzština

výslovnost

• IPA: [nɔk.tɑ̃.byl]

etymologie

Vytvořeno z latinského nox — noc a ambulare — chodit. Srovnej např. nocturne, aller, české somnambul.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	noctambule	noctambules

význam

1. (v lékařství, zastarale) náměsíčník
2. noční chodec
   • L'avocat, lui, ne semblait pas avoir froid. (…) Ses chaussures vernies glissaient entre les feuilles mortes. Il marchait très vite au milieu des noctambules. Certains fumaient devant les vitrines éteintes. D’autres se promenaient par groupes de deux ou trois. – Zdálo se, že advokátovi zima není. Jeho naleštěné boty klouzaly spadaným listím. Šel velmi rychle mezi [jinými] nočními chodci. Někteří z nich kouřili před zhasnutými výlohami, jiní se procházeli po dvou až tříčlených skupinkách.

synonyma

1. somnambule
2. oiseau de nuit

související

• noctambuler
• ambulance
• nocturne