normochromní

čeština

výslovnost

• IPA: [nɔrmɔxrɔmɲiː]

dělení

• nor-mo-chrom-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní
genitiv	normochromního	normochromního	normochromní	normochromního	normochromních	normochromních	normochromních	normochromních
dativ	normochromnímu	normochromnímu	normochromní	normochromnímu	normochromním	normochromním	normochromním	normochromním
akuzativ	normochromního	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní
vokativ	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní	normochromní
lokál	normochromním	normochromním	normochromní	normochromním	normochromních	normochromních	normochromních	normochromních
instrumentál	normochromním	normochromním	normochromní	normochromním	normochromními	normochromními	normochromními	normochromními

význam

1. obsahující normální množství barviva