čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [nɔvɪŋka]

dělení editovat

  • no-vin-ka

etymologie editovat

Zdrobnělina substantiva novina prostřednictvím přípony -ka.

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ novinka novinky
genitiv novinky novinek
dativ novince novinkám
akuzativ novinku novinky
vokativ novinko novinky
lokál novince novinkách
instrumentál novinkou novinkami

význam editovat

  1. (zdrobněle) novina, nová zpráva o něčem
    • V tu časnou chvíli byla již všecka ves vzhůru. Novinka o vojsku rozlétla se do všech koutů.[1]
  2. něco nového, poutavého, nová věc
    • Tak se to ovšem neděje; je-li kus přijat, musí se v divadle po jistou dobu uležet; nabývá tím větší zralosti a jaksi načpí divadlem. Musí nějakou dobu ležet také proto, aby se mohl pak ohlašovat jako „dychtivě očekávaná novinka“.[2]

překlady editovat

synonyma editovat

  1. novina
  2. novota

související editovat

poznámky editovat

  1. Alois Jirásek: Psohlavci
  2. Karel Čapek: Jak se co dělá, První Počátky

externí odkazy editovat