oř
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈʔɔr̝̊]
dělení
editovat- oř
podstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | oř | oři / ořové |
genitiv | oře | ořů |
dativ | oři / ořovi | ořům |
akuzativ | oře | oře |
vokativ | oři | oři / ořové |
lokál | oři / ořovi | ořích |
instrumentál | ořem | oři |
význam
editovatpřeklady
editovatsynonyma
editovatslovní spojení
editovatsloveso
editovat- nedokonavé
význam
editovat- druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa orat
- Oř, oř, oř, však víc nemůžeš, máš koníčky potrhany, a kolečka polámany, s pole jet musíš.[2]
synonyma
editovatpoznámky
editovat- ↑ Josef Kajetán Tyl: Poslední pohanka
- ↑ František Ladislav Čelakovský: Slovanské národní písně
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-07-31]. Heslo oř.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2021-07-31]. Heslo oř.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2021-07-31]. Heslo oř.