ošumělý

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔʃʊmɲɛliː]

dělení

• ošu-mě-lý

etymologie

Odvozeno ze slovesa ošuměti, jež v původním významu nejspíše souviselo s padáním listů ze stromu (ošumělá dúbravěnka – dub s opadanými listy).

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ošumělý	ošumělý	ošumělá	ošumělé	ošumělí	ošumělé	ošumělé	ošumělá
genitiv	ošumělého	ošumělého	ošumělé	ošumělého	ošumělých	ošumělých	ošumělých	ošumělých
dativ	ošumělému	ošumělému	ošumělé	ošumělému	ošumělým	ošumělým	ošumělým	ošumělým
akuzativ	ošumělého	ošumělý	ošumělou	ošumělé	ošumělé	ošumělé	ošumělé	ošumělá
vokativ	ošumělý	ošumělý	ošumělá	ošumělé	ošumělí	ošumělé	ošumělé	ošumělá
lokál	ošumělém	ošumělém	ošumělé	ošumělém	ošumělých	ošumělých	ošumělých	ošumělých
instrumentál	ošumělým	ošumělým	ošumělou	ošumělým	ošumělými	ošumělými	ošumělými	ošumělými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	ošumělý
komparativ	ošumělejší
superlativ	nejošumělejší

význam

1. dlouhým používáním sešlý
   • Dnes můžete potkat v pražských ulicích ošumělého muže, který sám ani neví, co vlastně znamená v historii nové velké doby.

synonyma

1. opotřebovaný, obnošený, sešlý

související

• ošuměle