ošumělý
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ɔʃʊmɲɛliː]
dělení editovat
- ošu-mě-lý
etymologie editovat
Odvozeno ze slovesa ošuměti, jež v původním významu nejspíše souviselo s padáním listů ze stromu (ošumělá dúbravěnka – dub s opadanými listy).[1]
přídavné jméno editovat
- tvrdé
skloňování editovat
| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | ošumělý | ošumělý | ošumělá | ošumělé | ošumělí | ošumělé | ošumělé | ošumělá |
| genitiv | ošumělého | ošumělého | ošumělé | ošumělého | ošumělých | ošumělých | ošumělých | ošumělých |
| dativ | ošumělému | ošumělému | ošumělé | ošumělému | ošumělým | ošumělým | ošumělým | ošumělým |
| akuzativ | ošumělého | ošumělý | ošumělou | ošumělé | ošumělé | ošumělé | ošumělé | ošumělá |
| vokativ | ošumělý | ošumělý | ošumělá | ošumělé | ošumělí | ošumělé | ošumělé | ošumělá |
| lokál | ošumělém | ošumělém | ošumělé | ošumělém | ošumělých | ošumělých | ošumělých | ošumělých |
| instrumentál | ošumělým | ošumělým | ošumělou | ošumělým | ošumělými | ošumělými | ošumělými | ošumělými |
stupňování editovat
| stupeň | tvar |
|---|---|
| pozitiv | ošumělý |
| komparativ | ošumělejší |
| superlativ | nejošumělejší |
význam editovat
- dlouhým používáním sešlý[2]
- Dnes můžete potkat v pražských ulicích ošumělého muže, který sám ani neví, co vlastně znamená v historii nové velké doby.[3]
synonyma editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ ZUBATÝ, Josef. Ošuměti, ošumělý. Naše řeč, 1928, roč. 12, čís. 5. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ 2,0 2,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2014-03-23]. Heslo ošumělý.
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války