obligo

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔblɪgɔ]

dělení

• ob-li-go

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	obligo	obliga
genitiv	obliga	oblig
dativ	obligu	obligům
akuzativ	obligo	obliga
vokativ	obligo	obliga
lokál	obligu	obligech
instrumentál	obligem	obligy

význam

1. závazek, odpovědnost, povinnost