obrubníkový

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔbrʊbɲiːkɔviː]

dělení

• ob-rub-ní-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	obrubníkový	obrubníkový	obrubníková	obrubníkové	obrubníkoví	obrubníkové	obrubníkové	obrubníková
genitiv	obrubníkového	obrubníkového	obrubníkové	obrubníkového	obrubníkových	obrubníkových	obrubníkových	obrubníkových
dativ	obrubníkovému	obrubníkovému	obrubníkové	obrubníkovému	obrubníkovým	obrubníkovým	obrubníkovým	obrubníkovým
akuzativ	obrubníkového	obrubníkový	obrubníkovou	obrubníkové	obrubníkové	obrubníkové	obrubníkové	obrubníková
vokativ	obrubníkový	obrubníkový	obrubníková	obrubníkové	obrubníkoví	obrubníkové	obrubníkové	obrubníková
lokál	obrubníkovém	obrubníkovém	obrubníkové	obrubníkovém	obrubníkových	obrubníkových	obrubníkových	obrubníkových
instrumentál	obrubníkovým	obrubníkovým	obrubníkovou	obrubníkovým	obrubníkovými	obrubníkovými	obrubníkovými	obrubníkovými

význam

1. související s obrubníkem