obstarávání

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔpstaraːvaːɲiː]

dělení

• ob-sta-rá-vá-ní

podstatné jméno

• verbální substantivum
• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	obstarávání	obstarávání
genitiv	obstarávání	obstarávání
dativ	obstarávání	obstaráváním
akuzativ	obstarávání	obstarávání
vokativ	obstarávání	obstarávání
lokál	obstarávání	obstaráváních
instrumentál	obstaráváním	obstaráváními

význam

1. stav, kdy někdo něco obstarává
   • Tokání je zvláštní chování některých druhů ptáků při obstarávání sexuálního partnera.

překlady

1. stav, kdy někdo něco obstarává

   • slovenština: obstarávanie s

synonyma

1. opatřování, shánění, vyřizování, zajišťování, zařizování, získávání, zjednávání

související

• obstarávat
• obstarávaný
• obstarávaně
• obstarávající
• obstarání