odmítla

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔdmiːtla]

dělení

• od-mít-la

sloveso

• dokonavé

význam

1. příčestí činné jednotného čísla ženského rodu slovesa odmítnout
   • O novičoku se začalo hovořit v souvislosti s otravou zběhlého ruského rozvědčíka Sergeje Skripala v britském Salisbury. Londýn z otravy obvinil Rusko, což ale Moskva odmítla.
2. příčestí činné množného čísla středního rodu slovesa odmítnout