ohybník

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔɦɪbɲiːk]

dělení

• ohyb-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ohybník	ohybníky
genitiv	ohybníka / ohybníku	ohybníků
dativ	ohybníku	ohybníkům
akuzativ	ohybník	ohybníky
vokativ	ohybníku	ohybníky
lokál	ohybníku	ohybnících
instrumentál	ohybníkem	ohybníky

význam

1. zakřivená část schodnice

související

• ohybnice
• ohýbadlo
• ohybný
• ohyb