okultní

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔkʊltɲiː]

dělení

• okult-ní

etymologie

Z latinského occultus (tajný, skrytý).

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní
genitiv	okultního	okultního	okultní	okultního	okultních	okultních	okultních	okultních
dativ	okultnímu	okultnímu	okultní	okultnímu	okultním	okultním	okultním	okultním
akuzativ	okultního	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní
vokativ	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní	okultní
lokál	okultním	okultním	okultní	okultním	okultních	okultních	okultních	okultních
instrumentál	okultním	okultním	okultní	okultním	okultními	okultními	okultními	okultními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	okultní
komparativ	okultnější
superlativ	nejokultnější

význam

1. (řidčeji, knižně) skrytý, neviditelný
2. (v lékařství) skryté, nerozpoznatelné zrakem, ale jen laboratorním vyšetřením
   • okultní krvácení
3. týkající se okultismu
   • Dlouhými meditacemi a usilovným sebepozorováním získal rozsáhlé okultní znalosti.

překlady

1. skrytý

   • angličtina: occult
   • francouzština: occulte
   • němčina: okkult
   • ruština: скрытый
   • slovenština: okultný
   • španělština: oculto
2. —
3. týkající se okultismu

   • angličtina: occult
   • francouzština: occulte
   • němčina: okkult
   • ruština: оккультный
   • slovenština: okultný
   • španělština: oculto

synonyma

1. esoterní
2. —
3. esoterní

související

• okultismus
• okultista
• okultistický
• okultistka