onuce
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ɔnʊt͡sɛ]
dělení editovat
- onu-ce
etymologie editovat
Vzniklo z kmene -u- přes dřívějšího tvar on-u-tja; zmíněný kmen se vyskytuje ve tvaru -ou- či ve staročeštině -ú- ve slovech obout, obuv, zout atd. [1]
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | onuce | onuce |
genitiv | onuce | onucí |
dativ | onuci | onucím |
akuzativ | onuci | onuce |
vokativ | onuce | onuce |
lokál | onuci | onucích |
instrumentál | onucí | onucemi |
význam editovat
- pruh látky k ovinutí chodidel do obuvi
- Vydal prý také nějakou knihu, myslím že onucologii, totiž návod, jak nejpraktičtěji onuce na noze skládat.[2]
- hadr
- Zde ležely střepy rozličné, onuce a jiné nepotřebné věci, což všecko dohromady nebylo příliš pěkné pro podívání.[3]
- (expresivně) bezvýznamný, nicotný člověk
- Není-li u nás pro schopné lidi dost místa, pak promiňte, to nejsou schopní lidé, nýbrž onuce.[4]
synonyma editovat
fráze editovat
přísloví, rčení a pořekadla editovat
poznámky editovat
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2013-07-26]. Heslo onuce.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2013-07-26]. Heslo onuce.
- ↑ Listárna. Naše řeč, 1917, roč. 1, čís. 10, s. 300. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Jan Neruda: Povídky malostranské
- ↑ Hans Christian Andersen: Hoch o berličkách. Přeložil Josef Mikuláš Boleslavský
- ↑ Karel Čapek: O demokracii
externí odkazy editovat
- Článek Onuce ve Wikipedii