opatrovník

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɔpatrɔvɲɪːk]

etymologie

opatrovat + -ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	opatrovník	opatrovníci / opatrovníkové
genitiv	opatrovníka	opatrovníků
dativ	opatrovníku / opatrovníkovi	opatrovníkům
akuzativ	opatrovníka	opatrovníky
vokativ	opatrovníke	opatrovníci / opatrovníkové
lokál	opatrovníku / opatrovníkovi	opatrovnících
instrumentál	opatrovníkem	opatrovníky

význam

1. kdo někoho nebo něco opatruje
2. (v právu) zákonný zástupce nesvéprávného či nezletilého občana

překlady

1. kdo někoho na něco opatruje

   • angličtina: carer
   • francouzština: gardien m
   • němčina: Betreuer m, Pfleger m
2. poručník

   • angličtina: guardian
   • francouzština: curateur m, tuteur m
   • němčina: Vormund m

související

• opatrovnice