první osoba čísla množného rozkazovacího způsobu času přítomného rodu činného slovesa oslavovat
„Měli by mu u nás postavit sochu, na mistrovství světa už se nikdy nemusíme podívat. Hele, a víc už bychom chtít neměli. Ze skupiny hned domů a oslavujme.“ Málem to tak dopadlo, jen bez těch oslav. Slováci byli na pokraji vyřazení. Museli porazit mistry světa z Itálie, aby se zachránili. A oni to dokázali![1]
Radujte se všecka stvoření z Syna Božího narození. Oslavujme Boha nejvyššího, Syna jeho jediného hudbami, citerami, varhanami, též cymbály, píšťalami, též jak bubny, tak troubami ctěme Pána mocného, jenž nám dal syna svého![2]
