čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • pří-tel

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ přítel přátelé
genitiv přítele přátel
dativ příteli / přítelovi přátelům
akuzativ přítele přátele
vokativ příteli přátelé
lokál příteli / přítelovi přátelích
instrumentál přítelem přáteli

význam

editovat
  1. člověk, se kterým daná osoba hlubší kladný osobní vztah, ale nežije s ním sexuálně
    • Mirek je můj starý přítel; známe se už ze školy.
    • Opravdovému příteli je možno se svěřit se vším - radostmi i strastmi.
    • Měl jsem spoustu přátel.
  2. muž, se kterým daná osoba žije v blízkém vztahu, aniž by uzavřeli manželství
    • Její dcera je zatím svobodná, ale už dlouho žije se svým přítelem.
    • Moje teta měla několik přítelů. (výjimka)
  3. oslovení nebo označení člena některých organizací
    • Vážená přítelkyně, vážený příteli, po víkendu začneme rozhodovat o možné budoucí vládě ČSSD a hnutí ANO.

překlady

editovat
  1. známý
  2. partner
  3. oslovení nebo označení člena některých organizací

synonyma

editovat
  1. kamarád, známý
  2. druh, partner, kluk

antonyma

editovat
  1. nepřítel

související

editovat

poznámky

editovat

externí odkazy

editovat