češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • pří-tel

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ přítel přátelé
genitiv přítele přátel
dativ příteli / přítelovi přátelům
akuzativ přítele přátele
vokativ příteli přátelé
lokál příteli / přítelovi přátelích
instrumentál přítelem přáteli

významEditovat

  1. člověk, se kterým daná osoba hlubší kladný osobní vztah, ale nežije s ním sexuálně
    • Mirek je můj starý přítel; známe se už ze školy.
    • Opravdovému příteli je možno se svěřit se vším - radostmi i strastmi.
  2. muž, se kterým daná osoba žije v blízkém vztahu, aniž by uzavřeli manželství
    • Její dcera je zatím svobodná, ale už dlouho žije se svým přítelem.
  3. oslovení nebo označení člena některých organizací
    • Vážená přítelkyně, vážený příteli, po víkendu začneme rozhodovat o možné budoucí vládě ČSSD a hnutí ANO.

překladyEditovat

  1. známý
  2. partner
  3. oslovení nebo označení člena některých organizací

synonymaEditovat

  1. kamarád, známý
  2. druh, partner, kluk

antonymaEditovat

  1. nepřítel

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2010-09-27]. Heslo přítel.

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Přítel ve Wikipedii
  •   Téma Přítel ve Wikicitátech