příčný

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊iːt͡ʃniː]

dělení

• příč-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	příčný	příčný	příčná	příčné	příční	příčné	příčné	příčná
genitiv	příčného	příčného	příčné	příčného	příčných	příčných	příčných	příčných
dativ	příčnému	příčnému	příčné	příčnému	příčným	příčným	příčným	příčným
akuzativ	příčného	příčný	příčnou	příčné	příčné	příčné	příčné	příčná
vokativ	příčný	příčný	příčná	příčné	příční	příčné	příčné	příčná
lokál	příčném	příčném	příčné	příčném	příčných	příčných	příčných	příčných
instrumentál	příčným	příčným	příčnou	příčným	příčnými	příčnými	příčnými	příčnými

význam

1. jsoucí kolmý k udanému směru
   • Od dolního většího oblouku žaludkového pak táhne se dolů přes příčný tračník tlustého střeva i přes kličky tenkého střeva největší volná blána pobřišnicová...

překlady

1. jsoucí napříč

   • němčina: Quer-