směr

čeština

výslovnost

• IPA: [smɲɛr]
•  směr^{? • info}

dělení

• směr

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	směr	směry
genitiv	směru	směrů
dativ	směru	směrům
akuzativ	směr	směry
vokativ	směre	směry
lokál	směru	směrech
instrumentál	směrem	směry

význam

1. myšlená přímka pohybu k cíli
   • Jdi směrem k ní.
2. odvětví působnosti
   • Je vzdělán na škole technického směru.

překlady

1. myšlená přímka

   • angličtina: direction
   • esperanto: vojo
   • francouzština: direction ž
   • italština: direzione ž
   • korejština: 방향
   • němčina: Richtung ž, Trend
   • polština: kierunek m
   • slovenština: smer m
   • srbština (cyrilice): правац m
2. —

synonyma

1. trend
2. zaměření

související

• směřovat
• směrový, směrovka, směrovat

externí odkazy

• Rozcestník Směr ve Wikipedii
• Téma Směr ve Wikicitátech